Zážitky z Drásala
Jelikož jsem od jara laboroval s koleny , nezúčastnil se žádného triatlonu ani žádného významného běhu , tak jsem se rozhodl že dám alespoň nějaké kolo.Zavzpomínal jsem na dobu před 3 lety , kdy mě Zevl vytáhl do Chrudimi na horská kola.Tehdy bylo po deštich , trať jedna velká kalužina a mě se to dost líbilo-také proto, že jsem mu ukázal záda.
Tak jsem si našel nějaké to kolo Pro život,termín aby to vyhovovalo rodině ( aby nebyla nějaká rodinná oslava..) a také aby to nebylo z Brna tak daleko. A ejhle- jakésy Drásal. Po pár emailech se Zevlem a při najetých zhruba 400 Km letos jsem se rozhodl pro trasu 53 Km. Prý je to do kopce .Tak jsem si 14 dní před závodem dal 75 Km hodně v kopcích v okolí Blanska.Cítil jsem se dobře a to jenom moje rozhodnutí potvrdilo.Ovšem chyba byla , že těch zmiňovaných 75 Km bylo hlavně po asfaltě.
A tak 2.7. vyrážím na trať 53 Km Drásala .Začátek pohodička-asi 3m po asfaltce.A potom to začlo-velice dobrý výšlap po kamenité cestě.Jelikož den předtím vydatně pršelo je vše kluzké a hodně závodníků zesedá.My co jsme za nima tak musíme také dolů . Jet na kole se nedá a tak se z nás stávají turisti.Po nějaké době se trať trochu rovná a tak jdeme do sedel.Ovšem do byl jenom klam.Neustále stoupáme.Zatím pohoda.Když už jsem myslel že ten kopec snad neskončí tak následuje prudký sjezd.Musí se dávat pozor na kameny a mazlavé blatíčko.Po sjezdu krátká asi 100m rovinka a zase nahoru- jenom hlesnu " ty krávo " . Kopec jako prase až někam do oblak a okolo samá kráva.Celkem závidím jejich polehávání a nudné přežvykování. Z letargie mě dostane modrý dres a pěkná prdelka nějaké cyklistky která mě předjíždí.To mě povzbudí ,rozjíždím kolo a jdu zase před ni.Po nekonečném stoupání opět sjezd.Začínám tušit že to nebude jednoduché.Po sjezdu zase nahoru , po kamenech , po cestě kde uprostřed teče potok. A zase z nás jsou turisti.
Na již zmiňované akci se Zdenkem v Chrudimi jsem se snažil chůzi nahradit během , ale tady jsem rád že vůbe jdu po té kamenité cestě . Při průjezdu jednou kalužinou v prudkém stoupání padám do škarpy a okamžitě mě chytá křeč do stehna- to se mě stalo snad naposledy před 15 roky. No a pak zase sjezd, a tady toho začínám mít dost.Místo odpočinku křečovitě držím řidítka a snažím se nespadnout . Ovšem bez přední odpružené vidlice a s gumovými špalky na mém 13 let staré biku je to dost obtížné a tak ruce , záda pěkně bolí.Pak následuje zase klasika- výšlap.Mám pocit , že pořadatelé neznají nic jiného než nahoru a dolů.Po 5. výjezdu , který již byl po docela slušné lesní cestě toho mám plný zuby.Následuje zase sjezd při kterém sotva držím řidítka a nadávám jako starej námořník.
Ale pozor, vjíždíme do civilizace což je znamení že by mohl přijít konec.Najíždím na rovnou asfaltku a jdu do háku ( tady nejsem na triatlonu) za borca co mě předjel.Vychutnávám si ten pocit lehké jízdy a přitom na tacháči 35 km.Následuje však prudká zatáčka do parku při které jdu málem na zem.Po několika stech metrech vidím dlouhou rovinku a na konci cílový baldachýn.Jdu do trháku, předjíždím toho soupeře a makám co mě síly stačí.Vidina konce utrpení mě žene a tak předjíždím ještě další dva.Na konci rovinky je však zrada.Není zde cíl , ale otočka a znovu zpět na začátek zmiňované rovinky a teprve potom závěrečná rovinka a cíl.Nemůžu ale pozici držím.
Po průjezdu cílem stehna pálí a ruce bolí.Než si mě zbytek rodinky najde tak si dávám Frééčko.Pak sprcha ( překvapivě horká) . Potom umýt kolo a rychle na jídlo.Mám rád těstoviny a zde jich mají několik druhů.Dokonce i kynuté knedlíky s ovocem.Cítím , že po takovém to závodě musím dát něco pořádného.Vítězí guláš a pivo.Obojí výborné.Potom hodnotím závod a začínám měnit rozhodnití , že mě zde už nikdy neuvidí.
Dokonce si jdu se synem zakopat.Následuje tombola , kde jak už jsem si zvykl nic nevyhrávám a po koncertě Queen revival sedáme do auta a nabíráme směr Brno. Po cestě přemýšlím , že jsem snad ostudu Maňa týmu neudělal a dát příští rok dlohého Drásala by nebylo špatné.