Sobota 13.12.2003

Nic mne nenapadá. Nechápu kde jsem včera byl, ale bylo to příjemné, zvláště vzpomenu-li si na tu dívku s gepardí tlapou a kýbl vlašáku. V Polešovicích u kojálu je to hezké, zvláště když si chcete nacvičit odvahu lezením po ocelové konstrukci. Jednou jsem se dostal hodně vysoko a zamotala se mi hlava, od té doby špatně vidím na pravé oko a mám prašivinu. Včera jsem Kláře tvrdil, že když se rozvaří optické čočky vznikne huspenina, jenž jde zaměnit s pudinkem. Neuspěl jsem. Nedávno jsem potkal svého otce, ale nic zvláštního se nestalo, už aby po Moravě pluly parníky. Dnes ráno u nás zazvonil podomní prodejce v přestrojení za kapra a nabízel mi necky na zabijačku. Měl by se nad sebou zamyslet. Nechápu proč mám nosit paruku, když mám docela bujný obrost. Asi ironie osudu. Měl jsem hrozný sen, byl jsem Adolfem Hitlerem a vládl jsem celému světu, všechno bylo v pořádku a lidé byli veselí, už nikdy nechci tento pocit zažít. Sestra mi napsala desatero vět o pořádku v kuchyni. Od té doby se bojím chodit po bytě, abych se nedostal do nějaké šlamastiky. Zvláště poslední věta je mi nejasná- sestra přirovnává příbory k senu. Budu si to muset asi ještě jednou přečíst. Babinský už má nazdobený vánoční stromeček. Prý používá svého psa jako vánoční hvězdu a místo papírových řetězů je strom omotán střívky z hryzců polních, alespoň to tvrdil Jarek. Budu se muset na to zajet podívat. Večer jsem potkal Blonďáka. Rozmlátil ledničku, vykouřil čtyři cigarety umotané z kopřiv a chce rozpoutat jadernou válku. To vše k vůli své matce. Chci tu dámu poznat. Den jsem zakončil večírkem, snažil jsem se být vtipný, ale nedařilo se, asi nejsem intelektuál, nýbrž rurální primitiv. Tož dobrů noc Slovácko.