Maňa říkala
archiv 2003–2016
Informace

Pátky s Dulou

18. prosince 2003·Hampejz

Stává se pomalu tradicí, že Dulu Půlpána, ctěného to redaktora naší Maňi, každý pátek napadne nápad. Nápad s velkým N. Nápad nápadovitý. Nápad ze všech nápadů nejnápadovitější. NÁPAD!

Obvykle po 4 dvojkách bílého sebou neklidně zavrtí na sesli, brkne, spíše tak miminkovsky říhne, velmi nenápadně, je stále na lovu, a dí: "No, dal bych i nějakého panáka, co vy na to?" A nápad je venku! Pokud sedíte v jeho blízkosti a ste mu dokonce blízcí, tak Vás od smrště wodek zachrání jen pokročilý stupeň těhotenství.

Ovšem pátek se s pátkem sejde, voda v Moravě odteče, a je tu pátek jiný, pak zase jiný a zase úplně jiný. Byla by to nuda, kdyby ho napadal stále ten jeden a tentýž nápad. Začal jej rafinovaně doplňovat o nápad nový. Takový bezelstný. Před odchodem domů se neokázale, nevinně, andělsky zeptá, nemá-li náhodou někdo cestu domů společnou s jeho směrem, a že bychom se případně mohli stavit na Krabovi dole na jedno malé pivo. Inu, proč ne, říkám si, Dula je zábavný společník, nějaké to téma k řeči dycky najdem, tož už sem podvakráte souhlasil.

Dulova volenka, svolení I.:

Je pátek před plesem Maňi a tak se organizační výbor rozchází relativně střízliv a brzy domů. Jako obvykle vyjímkou je Dr. Hron, jež odchází pouze brzy. Dula přichází se svým novým nápadem, že se stavíme ještě na Krabovi na malé pivo. Ok. Nevím jak se to stalo, ale na Krabu sme pili wodku. Povídali jsme si s Dulou a pili moc wodek. Stále si ještě povídali a pili strašně moc wodek. Pak se tam postupně objevilo několik členů organizačního výboru, pil jsem s každým wodku, tančil jsem polosvlečen na stole, pil wodku, obklopen Hyenkami, pil s něma wodku, pak mne snad Pan Kö vytáhnul na čerstvý vzduch, ze strachem, že jej budu muset doprovázet domů a stavíme se na malé pivo na Korádu, v baru na Špici, u nich doma, raději sem sednul na kolo a rychle odjel domů. Tuším, že v protisměru, vyjím! ečně bez pádu. Jak došel Dula Půlpán domů a kdo ho doprovázel na malé pivo ke Kokavcovi netuším.

Dulova volenka, svolení II.:

Je pátek po plese Maňi a tak se organizační výbor schází v relativně malém počtu, čili já a Dula, na Zepu. Proč je nás tak málo chápu, máme se skládat na ztrátu jež pořádáním této veselice vznikla. Poslušně odevzdávám 100,- Kč a dávám si pivko. Bohdan je tradičně pátečně zpruzen, ale pouští dobrou muziku, tak mu odpouštíme. Také Babe je docela miloučký, ovšem po debatě o rodině a dětech zmlkne, pak se rozloučí a mizí na Mír. No, pořídil sis tam dívku, Babe? Matýsek je už dost na plech, pak někam zmizí a na Zepu zůstávám sámj s Dulou. A Dula dostává nápad. Poďme se cestou dom stavit na Kraba na malé pivko? Ok. Na Krabovi piju wodku. Pak mě napadá spásný nápad, jdeme s Dulou naproti do Sunny baru hledat opět ztraceného Matesa, jehož sme našli na Krab! u a zase se někam ztratil. Myslel jsem si, že ho tam vyzvednu, tím se vymluvím z pití wodek a půjdu domů. Chyba. Mates tam nebyl. Bylo tam volno na baru. Dali jsme si wodku. Několik wodek. Nevěřili byste, jak dovede být juke box složitý a uživatelsky nepřátelský k pijákům wodky. Naházeli jsme tam 50,- Kč a nic. Až blonďatá barmanka převlečená za čertici nám vysvětlila oč go. Doposud tam hráli Helenky Vondráčkové, Míšové Davodové a držte se, Pavel Horňák!!! Navolili jsme si Iron Maiden, Sex Pistols a podobné vály. A čekali. A nic. Tak jsme si dali wodku. Několik wodek. Vedle nás seděl skinhed. Takový ten obecní nácek. A začal hajlovat a vykřikovat to heslo. Tak sem mu řekl, ať drží hubu. Nechápavě se na mně podíval a mě se v tu chvíli začalo chtít strašně rychle a nutně na z! áchod. I šel jsem, zanechav nácka i Dulu jejich osudu! . Když jsem se vrátil o cosi lehčí, shledal jsem ty dva v přátelském hovoru. Pan Půlpán měl čerstvě oholenou hlavu a tak jej z moci starší náckovské autority zpacifikoval, ubil argumenty a ba, jak se mi posléze svěřil, byl ochoten ubít jej i fyzickými. Džiu - džista! Nácek se ztratil velmi rychle, nejspíš mazal někam shánět paruku. A my sme si dali wodku. A začali nám konečně hrát Maidni, pak Pistole a my řvali, zpívali, pili wodku a z toho strašného baru si udělali malý, soukromý punkový klub. Pak jen matně registruju, že sem potkal manžele Köovi na Krabu. Neví někdo jak sem se tam dostal? A pak jsem sednul na kolo a nechal Dulu Půlpána jeho osudu, domů kolem Kokavca s malým pivem na dobré spaní asi musel sám.?

Tak bacha na Dulovy páteční NÁPADY!!!

Komentáře (4)

VktrCr · 18. prosince 2003, 12:37
S Dulou Pulpanem na jedno male promenlive a napadite pivo? Proc ne, jdu do toho, v dobe Vanoc v Hradisti rad absolvuji.
hampejz · 18. prosince 2003, 13:29

doplneni

omylem se stalo, ze byla zverejnena nespravna verze clanku. lisi se od te spravne jen tim, ze nacek nas ukecaval, aby sme ho nebili, prosil nas, ze uz ho dneska zbili, pak sme si vsimli, ze ma fakt dost nateklou drzku, a tak kdyz tak pekne prosil, ho dula nebyl a radeji si s nim povidal. a no a ja smichy dostal sracku. tak musel na ten hajzl. toz tak to nejak bylo. vice upresneni nechavam na Dule.
dula půlpán · 18. prosince 2003, 14:51

pátek

Pozor, nejbližší pátek je už zítra! Mám rozkaleno a forma je dobrá!
zvl · 19. prosince 2003, 15:56

Slina

Chytam slinu, Dulo, nezajdem na jedno male?