Neprozřetelnost
Nastaly zlé časy. Bohužel jsem to nečekal, jelikož jsem nebyl, tak jako někteří moji přátelé vizionář. 4 roky řehole, odříkání, dřiny a já nevím čeho všeho ještě mi daly za pravdu. Moje sedmileté studium bylo marné a zbytečné. Dodnes pamatuji na svoji matku, která při předávání diplomu plakala. Už tehdy věděla, jak těžké to bude. Dlouho jsem si myslel, že to byly slzy radosti.
Je 1500 a já sedím v místnosti č.406 spolu se svými 16 kolegy a přemýšlím o tom, že bych to pro dnešek zabalil. Je mi to trapné, dnes jsem opět dorazil poslední. Práce se mi nedaří. Již potřetí se snažím na svém kalkulátoru MR 610 sečíst 126+11. V kanceláři je hrobové ticho. Tu a tam se ozve ?do prdele? nebo ?kurva?. Atmosféra jako tenkrát na západě. Čtvrtý pokus 137.
Nedá se, musím vydržet alespoň ještě hodinu. Celá věčnost. Po dvacáté překontroluji emailové schránky. Nic pozitivního. 1 nová zpráva. Subject: změna C na objektu 610B. Ani to neotvírám. Vstávám a jdu se vymočit a pro kafe. Je 1508.
1510 opět usedám na své pracoviště. Projíždím telefonní seznam v mobilu a hledám přítele na telefonu. Práce se stále nedaří. Odkládám mobil s tím, že nikomu volat nebudu.
Následujících 20 minut není pro tento příběh zajímavých.
Podařilo se mi v nich sečíst, přenásobit a odmocnit několik čísel. Mě to umocnilo v tom, že to nikam nevede.1539. Rozbaluji gothajský salám a hledám mezi tužkama v šuplíku plnotučnou hořčici. Je 1547, pomalu dožvýkávám a utírám si omastek do kalhot. 1550 vypínám počítač.
Končím. Alespoň pro dnešek.