Na stopě mamuta

Toto zvíře nemusím blíže představovat, každý o něm jistě už alespoň jednou slyšel. Většina čtenářů zná i vycpaný exemplář, který je vystavený v pavilonu Anthropos v Brně. My jsme si ale řekli, že bychom ho rádi spatřili na vlastní oči. Proto jsme začali shánět sponzory a s přibývajícími finančními prostředky jsme pomalu začali připravovat expedici. Jako zájmovou oblast jsme zvolili svahy nad Jaroschau, kde byly opakovaně nalezeny kosterní pozůstatky tohoto tlustokožce. Naposledy je tam koncem 70. let nalezl a popsal badatel R. Procházka, který byl ovšem nálezem tak zaskočen, že raději změnil místo svojí působnosti i oblast bádání. Na základě Procházkovy zkušenosti jsme pro jistotu do našeho expedičního týmu přibrali i specialistu antropologa - V. Sládka (s doktorátem ve Francii).

A pak už jsme vyrazili. Zažili jsme kruté rozmary počasí, nejenom velké zimy a extrémní horka, ale i silné bouřky s vydatnými srážkami. Ale vydrželi jsme. Zkoumali jsme krajinu centimetr po centimetru, aby nám neunikl ani mamutí chlup. Několikrát jsme byli úspěšní a nalezli jsme mamutí kost. Za nejcennější nález považujeme zlomek mamutího klu. Živého jedince jsme ale bohužel nespatřili. Přestože se jedná o zvířata velká, jsou zřejmě schopna se dobře ukrývat a nepozorovaně přesunovat.

Přesto jsme ale získali důkaz, že mamuti žijí. Podařilo se nám vyfotografovat mamutí exkrement. Přestože již zapadalo slunce a fotka je trochu neostrá, nemůže být nejmenších pochyb o předmětu, který zobrazuje. Proto jsme místo označili a doufáme, že se na něj ještě někdy vrátíme a budeme pokračovat ve výzkumu. Někomu by mohlo připadat, že naše expedice skončila neúspěchem, ale my si to nemyslíme. Jsme přesvědčeni, že mamuta jednou spatříme. Proto již začínáme připravovat další expedici, která bude lépe finančně zajištěná a bude tak mít větší naději na úspěch.

Více informací naleznete na oficiální adrese výzkumu.
Ať žijí mamuti!