Duchové a policajti (SM)

Poté co mě propustili z blázince a já slíbil doktorům, lapiduchům a spolupacientům, že už budu hodný což obnáší: pravidelnou stravu, stolici, cvičení, spánek a žádné drogy, alkohol, večírky a konec s promiskuitou a nekonečným masturbováním, jsem se ocitl v Uherském Hradišti v restauračním zařízením zvaném Koruna. Přisedl si ke mně divně vyhlížející pán, který se představil jako Ing.arch.König / dále pan K/. Počáteční nedůvěra k tomuto muži byla prolomena cca po pátém pivu. To mi už pan K nabízel nocleh, svou manželku a auto k společnému užívání.

Vše mi připadalo velmi podezřelé, ale asi po desátém pivu jsem pana K slepě následoval do nějakého Starého Města, kde prý údajně bydlí. Následovaly ještě zastávky v nějakých nočních podnicích nevalné úrovně a zhruba ve dvě hodiny v noci jsme byli vyhozeni z kavárny Na Špici. Pak obtěžkán blíže neurčeným počtem lahvových piv jsem se ocitl na dvorku prazvláštního domu kde pan K bydlel. Zasedli jsme ke stolu a pokračovali v konzumaci alkoholu. Pak pan K donesl kytaru a požádal mě zda bych nerozveselil policejní hlídku stojící před jeho domem. To se nedalo odmítnout. Otevřeli jsme okno a z plných plic jsme policajtům hráli píseň: "HEJ FÍZL VEM HO SEKEROU!" /zdařilá hradišťská coververse písně The Wall od kapely PINK FLOYD/. Když jsme tuto píseň začali asi po šesté opakovat, tak nás přišli příslušníci upozornit že rušíme noční klid. Já jsem jim na to řekl, že si zpíváme doma a určitě nepřekračujeme hluk 20 decibelů, který je během noci povolen. To je trochu vyvedlo z konceptu a řekli že jim znemožňujeme vykonávat službu, jelikož se jim opilí řidiči, které odchytávali, smějí. Já jsem jim na to řekl že to je jejich problém a nám je to úplně fuk. Pak změnili strategii a začali prosit: "Klucí mějte rozum, nedělejte si s nás srandu, prosím". Jelikož jsem slušně vychován, přislíbil jsem, že zanechám hudební produkce a dojat společnou vzájemností jsem si s nimi potykal a se slzou v oku jsme se rozloučili. Panu K se to velmi líbilo a vybídl mne k další hudební produkci na jeho dvorku.

Zahrál jsem ještě několik písní , když tu se před námi zjevil přízrak v bílém prostěradle polil nás kýblem studené vody a dost ostře nám přikázal ať jdeme spát. Jelikož jsem v blázinci získal velký respekt k duchům apod., ihned jsem zalehl do postele, kterou mi ta tajemná bytost přidělila. Když jsem se rámo vzbudil, nevěděl jsem kdo jsem, kde jsem a proč tam jsem….ale to už je jiná povídka.