Houževnatý slimák
Kdo odolá takové nabídce?
Cestovatelské počiny známých, opakovaně soudně trestaných individuí (König, Hron, Babinský) budí hrůzu i úctu zároveň a jen blázen by se jich neúčastnil.
Je to všecko dobré a veselé a tak to má být. Já ale o těchto velkých osobách a jejich velkých činech dneska nebudu psát. Chci říct pár slov přímo k této Mani. Předesílám a podtrhuji, že si nedělám patent na rozum. Sám sebe se spíš ptám, mám-li na toto vůbec právo. Načež si odpovídám, že snad pokazit nemůžu nic.
Na Mani se píší příspěvky. Jinak je tu mrtvo a nudno. Paleta jejích autorů sice nedosahuje počtu mrtvol, co svými jmény blednou na pomnících válek různých hřbitovišť či jinde, je však i tak dostatečná a různorodá a pestrá. Nebo není? Proč nikdo nic nenapíšete? To se houby děje? A co všechny ženy, paní, slečny a dívky?
Na Mani se reaguje na publikované příspěvky. Přitom nemusí jít výlučně o povzdechy aplausu či o bučení nesouhlasu, ale komentátor může napsat i něco navíc, jiného, a rozvinout tak třeba téma další. Takto vzniká diskuze, zobrazují se názory. Někdo sdělí zajímavou novinku, jiný je naopak za osla. I-á.
Na Mani se může prostě ledacos, ale v posledním čase je tam spíš dost smutno. Mnohé věci nelze změnit, neboť jsme na ně krátcí. Tento problém je sympatická výjimka. Buďme jako houževnatý slimák: co vidí zelené, to sežere. Co uvidíme zajímavé, o tom napišme! (A mimochodem: pokud někdo náhodou přežije tu výpravu za řeku Váh, ať si laskavě dělá poznámky a snímá fotky. Bude to určitě zajímavý článek. A taky hezká poslední památka.)
Díky pánům TAPovi a ZVLovi za všecko kolem!