Zelená karta do Severní Koreje
(říká jedno tradiční pořekadlo)
Já však v hrůze dodávám - zdaleka ne všichni.
To jsem se již se svým objevitelským parníkem "Zlý sen" plavil po mnoho týdnů bez úspěchu, když se ozvalo ze strážních košů: "Muž ve vlnách! Na pravoboku!"
Vylovili jsme plavce v posledním tažení a jaké že bylo mé překvapení, když jsem mezi kvalitní svalovinou rozeznal osobu Ing. Dr. Hrona.
Na čele měl tetáž, kde stálo spojení: "JANÁČKOVY HUKVALDY".
A šeptal slova jako: "Hatátitlá, hrnec peněz, hermafrodit, haláslé..." Jednalo se určitě o kód jako za starých časů, šifru jsem ale podnes nerozluštil.
Po hodince vydechl naposled. Moře bylo hluboké a ryby v něm hladové...
Po dalším týdnu rozlišil čilý plavčík v obláčku na obzoru neznámý ostrov. Těšil jsem se na průzkum. Bude to ta země, ze které se Ing. Dr. Hron vydal na svou poslední cestu?
Za pláží plnou chaluh a krabích mrtvolek byl prales a v tom pralese město.Všechno jako obvykle. Město mělo své náměstí s morovým sloupem, poblíž stála prodejna krbů a klimatizací. Také jako obvykle. Domníval jsem se tedy přirozeně, že Seda zde má svou pobočku. K mému překvapení jsem však na výkladu přečetl: "TECHNOGLIWA". A na vývěsce prodejní doby pak u kolonky vedoucí a majitel: "MUDr. Zbygnew Szatora, Csc."
Vstoupil jsem dovnitř a Zbyňa spustil: "Na tomto ostrově se dostali k moci komunisté. Všichni tvoji známí už visí, pouze Drahoš stačil zmizet ve vlnách s tím, že doplave do Arktidy, tam se otočí, poplave do Ameriky, tam se zase otočí a zkusí se vrátit, jestli se to tady zatím nezmění."
Zůstal jenom on sám, hraje to na blázna a ve volném čase prodává chlad, neboť počasí na ostrově bylo tropického rázu.
Na můj dotaz, jak je toto možné, když moji známí žijí v České republice a všechno musí být jen nějaká habaďůra mi moudře odvětil, že toho nevím tak moc, že ani nemůžu vědět, na co se vlastně ptát.
Tento argument jsem akceptoval.
Nabídl jsem Zbyňovi azyl na svém parníku "Zlý sen", on však nepřijal s tím, že pro případ krize se ukryje v katakombách pod jakýmsi kopcem v lesích. Na tom kopci prý stojí velký dům, co má místo oken střílny. Dům hlídá pes.
Popřál jsem mu hodně štěstí, vrátil se na loď a jak toto píšu, říkám si dále:
Na světě máme několik vzorových příkladů, o čem je skutečná vláda levice. Jedním z nich je Severní Korea. Pak tento ostrov, který jsem dnes objevil. Zajímavé je třeba srovnání Koreje Severní s Koreou Jižní. Na severu je hladomor, na jihu rozvinutá a bohatá společnost, kam naši politici jezdí škemrat o investice. Nebo pak například Kuba, kde stát garantuje zdravotní péči. (Škoda že tato garance je to jediné, čeho se nemocnému nakonec dostane...)
Prostě je to hrůza! A tady v ČR tolik lidí volí komunisty nebo socany, kteří se s nimi paktují. Tedy zcela vážně vyzývám všechny ty rudé a rudější mezi námi: odstěhujte se tam. Na zkoušku a nejlépe i natrvalo. Ve svém ráji pak budete moci blažit se ve výdobytcích komunismu. Těm, co jsou rudí jen z části pak nabízím, aby dané reálie alespoň poznali. Lze tušit, že slušní mezi nimi procitnou a své pomýlenosti se vzdají.
Na to, lehce již zmožen, upadl jsem do dřímoty a v jejích mžicích uviděl komunistu. Obsluhoval popraviště, mrtvoly nepočítal, smál se smíchem ďábelským a těšil se z pocitu dobrého škůdce.
Nosem měl jako býček provlečenou oprátku, funěl, smrděl a nenáviděl.
Nato jsem uviděl dalšího komunistu, jak dovádí, funí, smrdí a zmítá se mezi svými voliči a kamarády, společně si všem i sobě navzájem závidí, nepracují, lžou, pomlouvají se, snaží se dosáhnout orgasmu a špekulují nad euthanasii, vše v jednom molochu samá rudá čepička, soudruh, jeho sluha, pán i kat.
Bylo to ošklivé. Nebo spíš odporné.
Levičáci jedni ducha mdlého! (Kdyby to tak byla pravda...)
Bohužel: moc snadno balamutí masy lacinými sliby a mnozí napravo jim v tom pomáhají svou vlastní zhovadilostí.
Nabízí se všem, co jim srdce bije nalevo, zelená karta do Severní Koreje. Tam poznají to pravé štěstí.
Myslím si závěrem, že být levičákem (alespoň za těchto časů) je neslušné.
Obrázková příloha:
![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() |
![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() |
![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() |
![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() |
![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() |
























