Maňa říkala
archiv 2003–2016
Dům a bydlení

Zahradníkův rok vol.1

27. prosince 2010·
Jo, je to tady! Druhá dekáda nového krásného a nepoválčeného tisíciletí začíná, Evropa je pořád ještě spojená, v což ani mnozí nedoufali a v Americe je prezidentem černoch, z čehož by se i nejslavnější americký spisovatel Mark Twain picnul.
Za oknem mrzne až praští, kosa jak sviňa, kaltna jak hyena. Ale ne vše je mrtvé, zmrzlé a bez života. Vaše zahrádka je živá, že to hezké není. A o tom co se tam takhle děje, a co by se tam mělo dít jsem pro vás připravil celoroční seriál. Je to pravda trochu uhozené psát zahradnický článek v prosinci, kdy bych měl pilovat vánoční povídku nebo prozpěvovat koledy děckám, ale je to bohužel nutné, neboť zahradní estetika spěje do řiti stejně rychle jako všechno ostatní kolem, takže je třeba s tím pohnout a alespoň hrstku z vás obrátit na správnou víru.

Máme tedy zimu - je leden, většina z vás přišla k zahrádce jako slepý k houslím a ještě teď litujete, že jste v klidu nezůstali v bytě u radiátoru. V zimě má zahrada další parádní rozměr, jelikož je všude ten sníh tak nejsou vidět ty hromady bordelu, které jste tam před lety zapoměli ležet. Pochopitelně na kvalitu kompozice taková hromada vliv nemá,a když tak leda pozitivní, poněvač i kdyby jste nakrásně chtěli podobný jev ze zahrady vystrnadit, oklikou se tam vrátí v jiném převleku. Například hromada sutě se velice operativně změní v zenovou zahradu s romantickým štěrkovým pobřežím vulkanických japonských ostrovů. Hromady odpadu se na zahradě generují přirozeně a bez lidského přičinění, takže když se na to nějaký čas vykašlete - jedete třeba na dovolenou - a vrátíte se k práci na zahradě po čase, hopla, hned je tam bordel. Jedna z mála věcí, které proti hromadám bordelu fungujou jsou pařby. Když se rozhodnete uspořádat večírek na zahradě spojený s opékáním buřtů na zrezavělé bečce, hromady bordelu začnou mizet. Čím víc se blíží termín akce tím jich víc mizí, někdy se dokonce zahrada sama poseče. Zatím si to neumím vysvětlit ale souvisí to nejspíš s fenoménem objevování se čistého prádla v mojí skříni. Každopádně představa, že si objednáte kontejner a partu chlapů na odklizení bordelu je totálně iluzorní Kontejner vám přiveze nějaká absurdně předražená firma, borci ukradnou co můžou a ještě nadávají že jim málo platíte. Sotva odvezou kontejner objeví se nová hromada bordelu. Zavřete oči a smiřte se s tím. V extermních případech je možné zahradu vybetonovat - je to tvrdší obdoba té zenové koncepce, ale funguje to taky. Nejlepší je sníh.

Každopádně leden je přesně ten měsíc kdy je třeba si utřídit myšlenky co vlastně od zahrady očekáváte. Je to vaše hobby nebo poslání, nebo je to pouze naprosto zbytečný apendix obytné části domu, se kterým je jenom festovní pruda a je třeba ho nemilosrdně odřezat. Romantická duše se přkloní k první verzi, ale pravda je pochopitelně na té druhé straně. V době, kdy máte veškerou rostlinnou potravu z Lídlu takřka zadarmo je naše zahrada dobrá opravdu jenom na ty pařby. Pravda jspou tam ještě trnky a jabka a jié ovoce. Jenomže teď v zimě trnky a jabka nestříháme, ani kmeny bílou barvou nenatíráme poněvač je to úplně k hovnu. V lednu se na zahradě prostě nedělá nic.

Můžete tam chodit nadávat na vládu a na komunisty, což je taky nebezpečné, protože v českém zahradkářském svazu je to samý bolševik a sousedi by mu to donesli. a on by vám pak třeba uhranul krávu, nebo tak něco, jak už ti bolševici umí škodit. K tomu nadávání je potřeba lahvové pivo (při teplotách nad 5 stupňů), nebo slivovice. Slivovice jenom v případě, že letos pojedete pálit - pálí se totiž v LEDNU! Ale pokud to byl takový rok jako letos, kdy to včecko spadlo ještě před hluckýma hodama a v bečkách není nic tak se nedá nic dělat a je třeba sáhnout do rezerv, anebo chlastat víno. Víno se totiž taky v lednu neošetřuje, ani nestříhá. Ale může zmrznout.

Ono koneckonců může na zahradě zmrznout kde co, a taky že zmrzne. Většinou je to dobře a ku prospěchu. Pomrznou bobkovišně a ronďáky, když bude zaková kosa jak v bájné zimě 1928-29, kdy zmrzlo kompletně všecko, tak to taky zmrzne. Ale uvolní se nika pro ostatní krásné a životaschopné kytky, které nevyžadují přemrštěnou pozornost a bujně vegetují, třeba taková bršlice kozí noha, nebo kopřiva dvoudomá. A hned je to o kousek blíž k přírodě. Navíc národní sbírka kultivarů kopřiv je pořád ještě v nabídce botanického ústavu akademie věd ČR v Průhonicích a stále čeká na svého nového majitele. Toť výzva panečku - národní sbírka - to má zvuk!

WiKi: Köpřiva dvoudomá

Nashle v únoru.

--
Ing.Martin König
Autorizovaný zahradní a krajinářský architekt
Staré Město u Uh. Hradiště
www.zahradniarchitekti.eu
T: +420 724 350 521
T: +420 608 480 732
info@atelierkonig.cz

Komentáře (7)

Lipan · 28. prosince 2010, 07:27

Chvályhodný počin!

Tedy, pane Ko, dobre jsi ucinil. Sic zatim - dle tve rukoveti - muzeme jen pasivne tlemit, jak zahrada pod snehem ve spanku dli, ale zrejme zacne akce, a to bude pak hezke, az poradis nejake dobre napady. Ty napady mivas, tak se velice tesim. Mozna nakonec i naplnim obsah sveho jmena, jez znamena v reckem originale rolnik, a veci behu meho zivota i tohoto sveta tak budou o chlup blize kyzene rovnovaze. Tedy ti uprimne aplauduji!
zvl · 28. prosince 2010, 16:26

Mráz kopřivu nespálí

Zajímavý článek. Připomíná mi to moje předzenové bodlákové plantáže, tolik oblíbené sousedy. Konec konců kopřiva je také léčivka. Myslím, že jí několik metrů čtverečných vyhradím a když bude čas, mohl bych třeba nafotit kalendář - kopřiva v proměnách roku .... díky!
xxw · 29. prosince 2010, 09:29

super

Velmi hezký a čtivý článek, těším se na další díl, možná též něco napíšu ze své zkušensti
Bratr Pů · 10. ledna 2011, 18:35

Zahrada

Je zajímavé, že obdobné problémy se zahradou slyším jen u těch, kteří vystudovali školy na tuto problematiku zaměřené. Je pravda, že Kö zahradu jsem nějaký čas neviděl, ale něco mně říká, že bude ve stejném duchu a arch.. provedení jak u mé švagrové. No jen s tím rozdílem, že u švagrové nerostou ani ty kopřivy. Ale co se divit!! Dotáhla to ve vzdělání tohoto zajímavého oboru nejdále:) Tímto bych ji rád pogratuloval k dalšímu kroku sebevzdělávání a doufám, že vaše zahrady budou stále klenotem tohoto malebného kraje.
oto · 13. ledna 2011, 11:48

Nevyhnutnosť odpustenia!

Jen velmi málo je těch lidí, kteří se dokážou ve svých myšlenkách zabývat odpuštěním vůči druhým lidem. Takových lidí je na Zemi opravdu velmi málo. Avšak ještě méně je těch, kteří dokážou doopravdy odpustit, a tím se oprostit od sice pozemsky neviditelného, přesto ale duchovně živoucího, svazujícího spojení s mnohými lidmi, kteří jim někdy zkřížili životní cesty. Viac sa dozviete na: http://ao-institut.cz/aktualni/stavzeme_cs-2011.html#1-1-2011
Bratr Pů · 17. ledna 2011, 17:19

Re: Nevyhnutnosť odpustenia!

Já bych Oto hádal, že ty určitě patříš mezi ty vyvolené. Neo jsi to ty??