Vlastně máme štěstí
Jevy v okolním světě, jichž jsme často tak komicky až tragikomicky účastni, se zpravidla pokoušíme chápat v režimu různých podmíněných vztahů a hledáme souvislosti na principech přírodních zákonů, přirozeného vývoje či jiných pomůcek postavených na rozumové analýze.
Ač na rozum dopustit nedám a snažím se ho - seč mé chabé možnosti dovolují - i používat, lecos beztak zůstává skryto tajemstvím, ne-li dokonce logice či rozumu rovnou odporuje.
A snad ani nenajdu lepšího příkladu, než počinání „moderní“ evropské společnosti a její zápolení s vlastními „palčivými“ problémy. Tyto metody neodporují jen zdravému rozumu, ale i zákonům evoluce a přírody, jimž se jinak matadoři evropských procesů 5x denně klaní.
Ve svém příspěvku chci ovšem nabídnout něco trochu jiného: zdá se mi, že tak moc máme pocit, že jevy kolem nás (přes všechny své šílené verze!) jsou jaksi normální, že nám ani obvykle nepřijde na mysl, jak málo by stačilo, a všecko by bylo úplně jinak. Z nekonečného souboru možností nahodile předkládám tyto verze:
Kočky
Sobecký dravec vzrůstu malého, který s libostí zakousne, nač při svém slídění přijde. Podobnost s tygrem je zřejmá, očividná. Představme si, že naše kočky jsou velké asi jako tygři. Mrouskají se po střechách, propadají do obytných prostor, dáví, nač tam přijdou. Zametly by s námi jako s myšmi!
Draci
Létání proudovými letadly se stalo běžnou záležitostí. Naštěstí už vymizeli draci/veleještěři. Představme si příklad, že soudruh z Číny letí do Moskvy na nákupy hodinek a drahokamů a jeho stroj uchvátí drak. Stáhne ho dolů do doupěte, drápem soudruha vytáhne za vázanku či brejle a nakrmí svá mláďata. Armády světa se snaží nestvůry vymýtit, ale tyto jsou na to moc chytré (např. drak Šmak).
Život v opeře
Lidský tvor používá ke komunikaci slov, v lepším případě slov spojených do vět, občas dokonce i vět vázaných do souvětí. Přijde nám to normální. Mrkněme 2x a představme si svět, kde se komunikuje na bázi opery. Pokusím se to představit na běžné situaci prodeje parfému v příslušném oddělení drogerie Šárka (dříve M+M drogerie s.r.o.):
Kupující: Dobrý den, dobrý den, dobrý den! Přeji vám krásný dobrý den!
Prodávající (R.S.): To dnes máme dobrý den! Vskutku krásný, dobrý den. Celý svět se směje hned, chci Vám stále takto pět! Hezký den, dobrý den, dobrý den, celý den!!!
Sbory: To je dneska krásný den, překrásný den, krásný den! To je dneska krásný čas, čas babího léta, krásný čas i den! To je dneska krásný den, překrásný den, krásný den! To je dneska krásný čas, čas babího léta, krásný čas i den! (dalších 15 minut)
Nepočítám vůbec instrumentální fáze…
Neuvažuji vůbec, kdo by zpíval ty sbory…
Organizace lidské společnosti musela by být úplně jiná. Nic by nezůstalo, jako dnes. Na druhou stranu by nejspíš nebyly války, a kdyby i byly, dopadaly by jinak, než jsme zvyklí.
Ale sotva by měl kdo nervy čekat, až se prodávající R.S. dozpívá k tomu, že se mu kupující líbí a míní ji sbalit na svou oblíbenou lest (slevy pracích prášků). Vůbec neuvažujme už případ, že parfém, co dívka v drogerii hledá, není k dispozici, protože je moc drahý, navíc dívka na něj nemá, rozbila ho mamince a nejspíš bude muset uprchnout z domova. Dost možná se uchýlí na oblíbenou azylovou destinaci ke Königům Pod Skalu. Tam by se potkala s Drahošem Hronem. Kdy? Tímto tempem tak za dvacet let. V opeře to rychleji nejde. Proto by si sotva i v případě promptního sbalení na prací prášek řekli s R.S. své krásné a slavné svatební ANO. Toho se totiž nejspíš nedočkáme ani my ve světě skutečném!
Obrázková příloha:
