Objektivní recenze alba skupiny The Suterén

ŠKM: Po prvním poslechu musím uznat, že to fakt šlape.
ZVL: Drahoš (zpěvák) mě dostal. Je skvělý, skvělý, skvělý.
TAP: Poslouchám to pořád dokola.

TAP: Chceme se zabývat celkově albem, nebo se přesuneme k jednotlivým písním?

ZVL: Ano
ŠKM: Chtěl bych říct, že drahoš je geniální básník, který si hraje se slovy a umí své texty prodat.
ZVL: Zvuk kapely vychází z tradičního soundu punku devadesátých let. Což je v dnešní době přeelektrizované pop music velmi osvěžující. Ale pouhé kopírování zažitých patternů by k vynikajícímu výsledku nestačilo. Máme tady ovšem nezaměnitelnou poetiku Jejich textů, které z každé písně tvoří miniaturní umělecké dílko.

TAP: A nemáte dojem, že je tento hudební styl už uplně překonaný?

ZVL: V žádném případě. Syrové vyjádření pocitu v dnešní uhlazené a přehnaně korektní době nám dává naději, že jde o návrat autenticity. Krev pot a slzy. A jak znám Drahoša tak i další sekrety :-)
ŠKM: Proč bychom nemohli své pocity vyjádřit jakýmkoliv způsobem? Toto je styl který vnímavého posluchače osloví.

TAP: Vyzvedněte nějakou jednotlivost, která se vám obzvlášť líbí

ŠKM: Abychom nemluvili jen o DrHronovi: Více jak 20 let životních zkušeností načerpaných v době, kdy kapela pauzírovala, se rozhodně projevilo také v hráčských dovednostech. Jara na bicí dodává drajf, uhlazená, krásná a jasně čitelná Lipanova basová linka protíná všechny skladby a krásně kontrastuje s Kašpeho drsnou, minimalistickou kytarou.
ZVL: Rozhodně Kašpárkova kytara. Její zvuk mi připomíná mi šťavnatý steak . Toho se nelze nabažit. Ale skvělí hudebníci jsou bez výjimky všichni. Lipanova kreativní baslinka vyvolává pocit čisté radosti a bicí Jarka Blatného jsou - nevím jak to definovat - prostě jak by měly bicí být.

TAP: přejděme k jednotlivým písním:

ZVL: Ja JA JA Hajzlbába!
TAP: promiň první je Bělavčík je scink.
Mařík: No jo , to je klasika !
ZVL: Nevím co dodat. Mařík je tady :-)

TAP: Co hajzlbába?

ZVL: Klasika. Koruna už dávno není co bývala, ale tato píseň nám zprostředkovává ty staré heroické doby, kdy Restaurace Koruna byla středem vesmíru. Ale píseň má zjevně i obecný přesah. I když zatím přesně nevím jaký.

TAP: Na Na Ná!

ZVL:Píseň má skvělý tah. Kašpárek to valí kupředu jak protrhlá přehrada. Skvělé Jarkovo malování kotlama.

Jaký máte názor na pořadí písní v rámci alba?

ZVL: Na pořadí písniček nesejde. Už dlouho jsem neposlouchal album z kazety a ani tady dělat výjimky nebudu. Poslouchám jednu píseň dokola a pak jinou ...

TAP: Šárka

je píseň, kterou jsem do minulého týdne neznal. Podle mě se jedná o nejlepší skladbu tohoto minialba. Představa pondělního rozjímání mladého muže nad dívkou má Proustovský nádech. Naproti tomu, když drahoš zpívá "dívka přede mnou zas stojí očima mi láme vaz" má posluchač pocit, že text psali společně Váchal s Edgarem Alanem. Mrazivá pointa. K tomu jsou tam lahodné bicí s přeznívající hajtkou, které mi evokují starou dobrou Garáž.
ŠKM: Lépe bydlet v suterénu než v garáži a tak nějak to bude i s hudbou

TAP: Hippies is dead

Hippies is dead se zpívá s takovým apelem, aby to přestala být pravda. V předvečer třetí světové války, s vědomím, že už dlouho válka nebyla a lidstvo svrbí prsty si to znovu zkusit nám suteréni vyřvou do ksichtu tuto krutou parafrázi na "Make Love not war". Silné.
ZVL: Tape, jsem hrdý, že tě znám. Tos řekl fakt hezky.

TAP: Za chvilku mi jede autobus, tak už jen ve zkratce:

Modrooká je další Suterén Suterénovatý. Vidím se pod pódiem jak na tohle pařím.

Zimní. Olbřímí epos plný jinotajných výjevů, náznaků a odkazů. Nejen svou délkou se řadí po bok Stairway to heaven či Bohemian Rhapsody. Ideální zakončení kolekce. Člověk očištěn sundá z uší sluchátka a s přiblblým úsměvem na tváři rozjímá nad tím, že kromě toho komerčního balastu všude kolem se ještě někde dělá origoš muzika pěkně od podlahy.

ZVL: Přesně tak
ŠKM: Jasně