Nomaň Omaň

Hron – první písemná zmínka o tomto jméně pochází z roku 1207 a je to s největší pravděpodobností odvozenina z křestního jména Hro-znata

Lipovský – výklad tohoto příjmení je docela nasnadě. Příjmení pošlo z místního jména obce Lipová

Kőnig je rozšířené německé příjmení, které v překladu znamená král. Slovo König však může také znamenat kráter na Měsíci

Hampala – Hamp(e)l je zdrobnělina ze zkráceného německého křestního jména Heimbrecht: heim = domov, bëraht = skvělý (se změnou ei na a). Vzniknout mohlo také z lašského A hampel = místo, kde se pere prádlo. Horší je to ovšem už se zkráceninou Hampejz. Každý tuší, že Hampejz či chcete-li Hampeis je nevěstinec. Méně se už ovšem ví, že to znamená i kuželník.

Plaček býval ten, kdo míval pláč na krajíčku, komu třeba slzely bolavé oči. Plačka zas bývala profesionálka, která za peníze oplakávala mrtvé.

Krejčiřík – původně obchodník suknem – krájel je z kusu

Častým příjmením je Hájek. Tady se nabízí velice snadné vysvětlení. Háj=listnatý lesík, hájený les. Mimochodem, víte, že Hájek je na 11. místě mezi nejčastějšími českými příjmeními vůbec? Má ale ještě další interpretace: je prý docela možné, že pochází z židovského osobního jména Chajem. A kdo by se domníval, že Hájíček je odvozen od Hájka, mýlí se. Je to zdrobnělina slova Hájič, Hájčík, což býval polní hlídač. Mitáčci. Ti mohou původ svého jména hledat v osobním jméně Metoděj, v nářeční podobě Mituděj, Mitud. Je ale také dost možné, že pochází z německého slova Mittag=poledne. Dalo by se tedy asi říct, že Mitáček je vlastně česky Poledníček. Zajímavé, viďte?
Šuránek pochází ze starého přídavného jména Šurý, což znamenalo křivý, šilhavý.
Příjmení Kočí pochází buďto z toho, že některý předek působil jako panský kočí nebo chytal kočky a zpracovával jejich kůže.
Soška vypadá jako zdrobnělina příjmení socha. Býval to však také kůl ke stromu, druh mandele nebo tyč, na kterou se stavěla síť na lapání ptáků.
Hala je prý odvozenina z osobního jména Havel, může ale také pocházet ze staročeského slova halati, což znamenalo hlasitě se smát, později blekotat. Na některých místech značilo slovo hala hulváta.
Prachař neznačí člověka, který má moc peněz, jak by mohlo někoho napadnout. Prachař býval výrobce střelného prachu.
Zrovna tak příjmení Rybnikář má svůj původ v povolání jeho prvních nositelů. Byli to lidé, kteří stavěli rybníky. Přeneseně to ale znamenalo i nezvedence. K rybníkářům se totiž často přidružovali tuláci a propuštění či zběhlí vojáci.
Hanák, podobně jako Straňák, Slezák či Němec jsou příjmení vzniklá podle toho, odkud jejich první nositelé pocházeli.
Prajzovi mohou odvozovat původ jména buďto od slova prejza (druh střešní krytiny) anebo od Prušáků, kterým se na našem území říkalo „Prajzi“.
Sadílek si vysloužil příjmení tím, že se rád sázel, nadsazoval a vychloubal se.
Procházka je kupodivu v přeneseném významu slova řezník (poněvadž procházel vesnicemi za nákupem). Též vandrovní, tovaryš, zahaleč.
U příjmení Nemrava a Křivák význam netřeba vysvětlovat. Schválně jsem si je nechala na závěr. Příjmení vznikla před staletími a jeho dnešní nositelé často už dávno nemají vlastnosti, které měli ti, podle kterých byla vytvořena. Pánové Nemrava a Křivák jsou třeba dnes docela slušní lidé, pan Kupec má k obchodování odpor a pan Kovář zná podkovu pouze z obrázků. Proto taky dochází k tomu, že vznikají přezdívky, které daleko lépe vystihují charakter jednoho každého. Bezbarvý a nevýrazný jedinec nikdy přezdívku nezíská a proto nechť jsou hrdí ti, kteří ji vlastní. Na tomto místě bych doporučila vaší pozornosti starší článek: http://manarikala.info/view.php?cisloclanku=2008050601 Dozvíte se v něm, jak lze získat zcela nové příjmení. Je mnoho výrazných jedinců, ke kterým jejich zděděné rodové jméno vůbec nepasuje. Proto návrhy na zbrusu nová příjmení pro lidi z okruhu Maniných příznivců jsou přijímány zde v komentářích

zdroj: Moldanová Dobrava: Naše příjmení. Praha 1983