Nad kopečkem ráno
Jedna z perel našeho génia, který patrně bude, jak už to bývá, doceněn až po smrti. Naštěstí to nebude dlouho trvat.
Nad kopečkem ráno
páchl divně vzduch
slunce slabě hřálo
probudil se duch
Duch mrtvého inženýra
co smrděly mu ponožky
on za trest každé ráno sbírá
smetí, vložky, proložky
V poledne pak pyká za to
že v životě hodně pil
v dole musí těžit zlato
a vracet co utratil
Večer musí pozorovat
hrátky všech svých milenek
bez možnosti onanovat
a utírat se do trenek
Tohle musí vykonávat
už několik století
každé ráno jak vůl vstávat
celý den být od smetí
Kdo ho jenom vysvobodí
nebohého inženýra?
řešení se ve mne rodí!
všechno zhltne černá díra