Motivace
Taky máte v poslední době pocit, že se vám téměř k jakékoliv činnosti nedostává motivace? Školy
máte za sebou, stejně tak stavění se na vlastní nohy, zakládání rodiny a budování kariéry, ať už
v jakémkoliv oboru, a tak se pomalu dostává ke slovu pocit, že by konečně mohl přijít čas pozastavení
se, odpočinku, trocha flákání.
Tak to mám aspoň já. Hledám ztěžka motivaci pro ranní vstávání a usedání k počítači, ještě hůř hledám motivaci pro nějakou rozvíjející činnost – něco se učit? To v žádném případě! Nad něčím bádat? To už vůbec ne! Rozvíjet své fyzické schopnosti? Proboha proč! A tak si tak nějak existuju a pomalu se ze mne stává „zbytečný člověk“.
V pátek večer se však dostavila změna. Vyrazila jsem si s pány Lipanem a Vaďurou a mou oblíbenou paní Anatosenapijemovou a protože jsme byli na kole takřka mimo civilizaci a přišla velká bouřka, sedánek se nám poněkud protáhl - přece nebudeme přepínat své fyzické schopnosti a nepojedeme domů v dešti, že. Při probírání různých témat přišla řada i Maňu: „Nikdo tam nepíše, ani ideová konference nepomohla, co s tím uděláme?“ ptá se po první dekádě moku s číslem 12 pan Vaďura. Musíme na to jinak, povídám já, ale už se mi nedostane příležitost pokračovat, protože v tu chvíli Vaďura vynáší trumf: „Jestli nenapíšeš do pondělí článek, tak mi rok platíš pivo!“ Věřte mi nebo ne, možná za to mohla ta bouřka, možná chutná Oskarova dvanáctka, ale najednou vidím svou ruku v té Vaďurově a smějící se paní Anatosenapijemovou, která pronáší ona osudná slova jelito-kopyto- platí to!
Platí to! Platí to! Co si vybrat? Buď se nechat tímto slibem motivovat k tomu, že napíšu na Maňu článek, nebo považovat nutnost platit Vaďurovu nemalou roční spotřebu piva jako motivaci (pomoooc) k práci a vyšším výdělkům.
Kupodivu to zafungovalo obojím směrem – je neděle a místo pospávání u televize mastím tento článek a těším se na další společné pivo – Vaďuro, kamaráde, za tento mentální posun, nebo spíše nakopnutí, tě na něj s radostí pozvu
Kdo se přidá příště? Nechá se někdo namotivovat?