Jak to chodí na světě?
Uplynula již dlouhá doba, co jsem naposledy sledoval nějaké televizní noviny. Ale nejspíš mi toho moc neuniklo, stále a pořád samé špatné zprávy. Však to všichni dobře známe!
Inu, nechci jim dělat rozumy, ale na tomto světě to chodí spíš tak, že neexistuje žádná přímá úměra mezi společenskou prospěšností odvedené práce a jejím finančním ohodnocením. Buď lékař chce píchat injekce, předepisovat penicilin a napravovat zlomené kosti, nebo se topit v milionech. Protože to mu pak spíš doporučuji, ať dá lékařině košem a otevře si raději hernu s automaty nebo erotický salón. Pak bude moct brzy jezdit mercedesem benzem jako král a kupovat si značkové rifle i zlaté prsteny. Anebo chce dělat svou ušlechtilou práci a léčit lidi, a pak nechť, prosím vás, nevydírá nás ostatní tím, že tu bez něj pomřeme, když do konce měsíce nedostane výrazně přidáno! Mimochodem lékaři, co tak vím, zase moc nestrádají. A takového, který by musel vyžít se 40 Kč na den, což je obvyklá egyptská míra, bysme teprv sotva našli! (Pokud tedy vedle své lékařské práce nehraje závodně bednu, ale to by byl zase jiný příběh...)
Proč píšu tak negativně, jako byly ty zprávy v telce? Asi toho mám plnou hlavu... Tak pro změnu - co chodím do kostela, slyším tam vždycky jen samé dobré zprávy. A sám mám taky pocit, že ten život není zase jen tak smutný a marný, jak nám ho dnes a denně média líčí.
Někde se děje chyba, navíc u nás ve staré dobré Evropě zdechl pes. Chce to akci a přitom je toho tolik, co je potřeba udělat: Lukašenka poslat šup dolů z mola, v Egyptě a jinde dát lidem více než dva dolary na den, dobrým doktorům peníze na mercedesy a třeba (například) víc dětí do Evropy, protože ty nejenže dávají životu jakýsi elementární smysl, ale jsou také zárukou, že se bude konat legrace.