ICE-B je bůh! Bůh je mrtev.
Překvapilo mě, že tak málo z vás, čtenářů Mani, zná kapelu Elektrïck Mann a že skoro nikomu nic neříká jejich zpěvák ICE-B. Ten je totiž od včerejška mrtvý, tak si myslím, že by zasloužil alespoň takovou komorní osvětu mezi stárnoucími bývalými rebely a pankáči.
Zajímavé například je, že wikipedie si zatím tak výrazné osobnosti nevšimla.Stránku „Ice-B“ na Wikipedii bohužel nemáme..
O kapele se zmiňuje jenom povrchně: Elektrïck Mann je hudební skupina z Valašského Meziříčí zpívající v žánru alkorap, hard-core, punk a hip-hop. Texty se zabývají kritikou současné společnosti za použití originálních slovních hříček a vulgarit. V textech je velké množství narážek na nestandardní mezilidské vztahy, sexuální deviace a drogovou problematiku.
Jo. Jsou sprostí a jsou skvělí. Mladí si je pouští hojně na večírcích, slyšel jsem je i v posilce z mobilu. Mají tak neskutečně sprosté texty, že člověk uchcává. Když se pije, nutí to člověka chlastat. Na koncertě nikdy nevím, jestli to co předvádí je promyšlený scénář a nebo se tak sjeli, že neví kde jsou a co dělají. Co ale vím jistě, že se bavím, KURVA BAVÍM! No a ICE-B byl jejich zpěvák.
ICE-B kromě zpěvu provozoval ještě internetové aktivity. Známý je slogan: ICE-B je Bůh!
Osobně jsem se sním nikdy nesetkal. Ale jednou málem. Jak jsme tehdy s panem Kö legendárně zdrhli z přerovského pivovaru do Valmezu, tak jsme šli právě na koncert Elektriků. To byl zrovna ICE B vyhozený z kapely. A hospodský nám říkal, že ví, kde ICE B chlastá a že si s ním můžeme pokecat. No amy jsme si netroufli.
Jináč hoho to zajímá, tak si můžete přečíst tento článek: Zemřel Jan Bezděk alias Ice-B z kapely Elektrïck Mann. Utahoval si i z Václava Klause
Jednu ne úplně sprostou písničku sem hodím, pokud jsem vás nadchnul, určitě je toho hromada na Youtube.
Edit Hampejz:
Elektrici a ICE-B echt jsou pro mne zosobněním toho, na co prostě už nemám kule. Můžu si hrát na pankáče, ale oni jsou zrcadlo. A omlouvat se proč a co a nemůžu a kdesi cosi, to je prostě ta známka anti-punku. Kamkoliv sem došel a pustil Elektriky, setkal sem se s více nebo méně hraným opovržením, řečmi, že to snad není možné, co to jako má být a zdviženoobočovým fůůůj. No jo, střední stav. Takže si to přiznejme, hoooodně z nás je zná, hoooodně z nás se to líbí a hoooodně z nás to nikdy nepřizná. Ale v dnešní době plné hnusu, násilí a vulgarit mně to jejich: "Drahá, ja viem, že som bol na sračky, ale upeč mi jahodové koláčky!" připadá natolik poetické a hezké, že už jenom, že o tom píšu, je úplně na kokot, protože ten chlap měl prostě eště chvilku pařit, hrát, žít a držet ten punk not death. Neumím se z mnoha důvodů momentálně dojmout nad francouzskou trikolorou, ale z této zprávy je mi smutno. Jeden pank je prostě det....