Fáfa prstí štěstí
Jednou si rodiče pozvali Fáfu na chatu, aby tam provedl podřadné práce. Nejdříve rozbíjel starou latrínu. Při jednom rozmáchnutí prosekl sedací prkénko a spadl do jámy lvové hovnové. Byl jako obvykle po krk ve sračkách. Zavolal na maminku ať mu pomůže z těch problémů ven. Ta se na něj zašklebila z balkónu, kde právě česala svého foxlíka, že nemá čas.
Fáfa tonul ve sračkách čím dál víc počínal se topit. Když tu přišla Myšlenka řkouce: „ Na dovolené jsem já byla, šlauch do huby ti pořídila“ a zmizela.
Fáfa měl sraček až nad hlavu, ale hadice v hubě vyvedená na zemský povrch ho udržovala při životě. Usilovně přemýšlel jak se z té šlamastiky dostat. Myšlenka byla po dovolené unavená, takže pro tentokrát s ní počítat nemohl, vůbec byl vděčný alespoň za ten šlaušek.
Po dvou dnech hovění si v hovnech, ucítil tupé nárazy na svou hlavu. Nejdříve si Fáfa myslel že je to nějaké abnormálně těžké hovno s příměsí železobetonu. Nakonec se však ukázalo, že je to bidlo. Fáfa byl konečně zachráněn z výkalového vězení.
Ležel polomrtvý na louce. Sotva trochu přišel k sobě všiml že vedle něj leží krásná žena nepodobná Pamele Androgenové z Baywatch, celá jen tak v miniaturních stringách.
„ Ahoj Fáfo, já se jmenuji Štěstěna a zachránila jsem tě od jisté smrti v lejnech, za tento dobrý skutek bych prosila řádně vyprstit, jamku vylízat, za kozy zatahat, protáhnout všechny otvory včetně růžičky…..pak můžeš zase jít po své práci. Fáfa namítl: „ Vždyť jsem celý od hoven!!!. No právě já jsem zase extrémně čistotná a hledám pořádný smradlavý chlapy. Šak víš jak? Protiklady se přitahují.“ řekla Štěstěna.
Fáfa neváhal ani minutu a Štěstěnu protáhl tak, že si ještě měsíc vybírala hovna zpoza nehtů a asi půl roku si třikrát denně musela koupat piču v heřmánku. No ale jak se říká někdo holky, druhý vdolky, tož proti gustu žádný dišputát.
Každopádně Fáfa zase získal pevnou půdu pod nohama s příslibem dalšího rande v čističce odpadních vod. Maminka byla nakonec ráda, že vše dobře dopadlo a koupila za to Fáfovi k vánocům pod stromeček špek, na který Fáfa musel před celou rodinou skočit.
Všichni se notně smáli, až se za břicha popadali, že jim Fáfa zase skočil na špek neboli naletěl.
A jaké z toho plyne ponaučení?
Lepší míti Opla, než v oku cizí sopla!