Domácí kutil
Nedávno jsme si s mojí milovanou holubičkou koupili starší domek.
Jednoho krásného podzimního večera, mezi třetím a čtvrtým pivem, jsem
si uvědomil, že místo sedění u bedny nebo v nějaké milé restauraci,
běhám po baráku v montérkách a snažím se něco konat. Většinou mé
práce končily nezdarem, ale po mnohých nezdarech se pomalu objevovaly
i světlé chvilky. Teď se, přes svoji vrozenou skromnost, cítím být
téměř zdatným řemeslníkem a tak jsem se rozhodl, že vám prozradím pár
důležitých rad, návodů a fíglů z mé, potem a krví vydobyté praxe.
Zde je pár rad do začátku:
Nevěřte elektrikáři, který k vám v sobotu ráno dojde zapojovat elektriku a zrovna zvrací. Hodně to bolí, když se potom dotknete stoprocentně odpojeného drátu.
Když na vás, při betonování, pan mistr zednický zvolá: "Hoď tam 5 lopat cementu a 20 štěrku." Znamená to, že je máte nejspíš hodit do míchačky a ne do základů. Velmi špatně se to v té jámě potom promíchává.
Jak se nevtíravě seznámit se sousedy?
Stačí vylézt na starý, dřevěný žebřík v momentě, kdy je soused před
domem. Ztrouchnivělý žebř vás s nezaměnitelným praskotem sešle rovnou
do moře zajímavých konverzačních témat. (např.: jak se dá poznat
otřes mozku, kolik máte dětí a jestli jste svobodní, atd.)
Otázku alkoholu na pracovišti zatím pečlivě studuji, prozatím bych chtěl jen zdůraznit, že nechat mistra vystřízlivět je přímo hazard! Jako důkaz dokládám případ, kdy pan mistr odmítal štamprlu, začal prudce střízlivět, načež proletěl sklem našich krbových kamen. Kdyby si dal baňku, jistě by ho vůbec nenapadlo ty kamna stěhovat.
A na závěr těm, kterým stavební práce rychle krátí rozpočet, poradím, jak lehce vyrobit dřevotřísku. Sám jsem byl překvapen, jak snadně si lze tento materiál zaopatřit. Stačí jenom při smirkování starých dřevěných dveří zhluboka dýchat nosem. Dostaví se nečekané výsledky.
