1945 – 2015

1. Nevím (hned úvodem), proč si i po tak dlouhé době na rovinu neříct, že německý národ musí (musel) být tak trochu národ pitomců, když dokázal v minulém století rozpoutat hned dvě světové války, a navíc obě prohrát. Miliony mrtvých, strašné utrpení, genocida, holokaust… Ohromný potenciál Západu, který byl o tolik kroků napřed ve srovnání s celým zbytkem světa a mohl lidstvu přinést mnoho dobrého, byl promarňován tím, že nezbylo, než vyrábět zbraně, bojovat, ničit, zbytečně umírat…

2. Jedním z důsledků války bylo i posílení jiné stejně zrůdné ideologie (komunismu), který ovládl (mimo jiné) také náš životní prostor na další dlouhá desetiletí. Kdyby nebylo II. světové války, nikdy by u nás neobstál. Osobně nevidím žádný rozdíl mezi komunismem a nacismem. Jsou to pro mě zcela totožné formy totality, jedna za osmnáct a druhá bez dvou za dvacet. Zvláštností dějin je to, že komunisté jsou tolerováni, účastní se reálné politiky u nás doma (i v EU). Přitom by měli být všichni přinejmenším prohlašováni za cvoky!

3. Dnes v 19:30, v předvečer výročí, se na sedm minut rozezní všechny kostelní zvony. Je to příležitost vzpomenout si na všechny lidské oběti. (A kdo to dokáže, může se i pomodlit.)

4. A také si uvědomit, že mír není nikdy sám od sebe. Je třeba si ho zasloužit. Být hrdý, svobodný a odhodlaný. Mít funkční a silnou armádu. Evropská společnost je v hluboké krizi, slabá a ubohá… Její soused, car Voloďa Putin, již několik útočných válek v posledních letech zahájil. Neberme to na lehkou váhu!